Dřeviny – rostliny mírného pásma
Dřeviny
Lesy v areálu botanické zahrady byly vysazeny jako borové, dubové a lipové monokultury na původně zemědělské půdě v roce 1956, tedy ještě před založením botanické zahrady.
První dřeviny byly do botanické zahrady získány sběrem semen v pražských parcích. V září 1972 sbíral Petr Herynek, dendrolog botanické zahrady, semena Calocedrus decurrens ze stromu na parteru Trojského zámku. V prosinci téhož roku se strom při vichřici vyvrátil. Ze semen vzešlo asi 80 rostlin. 12 rostlin bylo věnováno zoologické zahradě, jedna byla vysazena na výstavišti Klubu skalničkářů Praha u Faustova domu na Karlově náměstí. Asi třicet vzrostlých rostlin bylo vysazeno v botanické zahradě. Botanická zahrada vystavila deset 1m vysokých pazeravů na výstavě Flora Olomouc a získala za ně stříbrnou medaili.
Mateční rostlina pazeravu v Trojském zámku Dva exempláře Sequoiadendron giganteum, které jsou dominantou Ornamentální zahrady, byly získány nákupem v roce 1974 jako jednoleté semenáče z lesních školek z Řečan nad Labem. Semena sbíral pan Josef Tuček v parku v Ratměřicích.
Pestrolistý kultivar jasanu Fraxinus syriaca se objevil mezi semenáči ze semen pocházejících z arboreta Bílá Lhota u Litovle. Byl naroubován na jasan ztepilý, dnes koluje pod jménem 'Herynek'. Pestrolistý platan Petr Herynek narouboval na semenáč získaný ze školek z Řečan nad Labem. Rouby byly z pražské Stromovky. ×Cupressocyparis leylandii byl získán z koniferových školek v Žehušicích. Byly to první čtyři sazenice dovezené do Čech. Jednu jsme získali od vedoucího školek pana Machaly.
Během 70. a 80. let byly provedeny dosadby do lesních porostů. Jednalo se především o habr a pokusně byly použité i exotické dřeviny, např. douglaska či Quercus ×turneri 'Pseudoturneri' a některé druhy bambusů. V dosadbách se pokračovalo ještě v devadesátých letech. V lese u bohnického sídliště byly vysázeny další exotické dřeviny – především ořešák černý, habrovec habrolistý, borovice černá a katalpa trubačovitá. Výsadby vedl lesník Jaroslav Žabokrtský. V souladu s generelem byly již některé plochy osazovány kosterními dřevinami, které odpovídaly tehdy plánovaným geografickým celkům. V zahrádkářské kolonii u ulice Na Pazderce, kterou měla do devadesátých let zahrada ve správě, to byly Calocedrus decurrens a Thuja plicata jako základ pro plánovanou expozici lesů západu USA.
Sbírky dřevin v osmdesátých letech byly poměrně rozsáhlé. Trvalé výsadby ale z důvodu různých pozemkových nejasností nebylo možné provést, snad vyjma zelených pásů podél plotů pěstebních ploch a podél plotu plánovaného areálu botanické zahrady v Podhoří. Výsadby byly provedeny z běžněji pěstovaných druhů dřevin, které sloužily jako živý plot a oddělovaly nově postavené bohnické sídliště od plánovaných výsadeb. Výsadby u bohnického sídliště jsou zachované dodnes, nejsou však ve správě botanické zahrady. Zbývající dřeviny zůstaly pěstovány pouze ve školkách, některé z nich byly zrušeny, jiné se zachovaly dodnes. Výsadby jehličnanů v dnešní Horní zahradě mají původ právě v přerostlé školce jehličnanů, stejně tak nejstarší solitérní dřeviny Ornamentální zahrady jsou pozůstatky původních školkařských výsadeb.
Kolekce stálezelených dřevin byla po arboretu v Mlyňanech největší v bývalém Československu. Pozornost si získala kolekce břečťanů s více než 105 původními selekcemi Petra Herynka. Za zmínku stojí i novošlechtění břečťanu Hedera helix 'Troja'. Kolekce byla dokonce oceněna Zlatou medailí na výstavě Flora Olomouc v roce 1978. Stříbrnou medaili získaly na Floře stromkové břečťany roubované na kmínek rodu ×Fatshedera. Dodnes se zachovaly rozsáhlejší porosty odrůd Hedera colchica v Ornamentální zahradě a lesních expozicích. Sbírka stálezelených dřevin byla rozvíjena i po roce 1989. Vzhledem k přírodním podmínkám se jednalo především o cesmíny, mahónie, zimostrázy a břečťany. Sortiment byl soustředěn v dnešní Horní zahradě, Lese a v Ornamentální zahradě podél zdi vinice. Od poloviny devadesátých let byla sbírka rozšířena především o dovoz rostlin z Holandska (fy Esveld, Pieter Zwijnenburg) a USA (Piping Tree Gardens). Na opravenou zeď vinice svaté Kláry byl soustředěn obnovený sortiment břečťanů (Hedera), jehož základ zahrada získala z arboreta v Jablunkově (2001) a doplnila jej o vlastní selekce původem z Turecka. Část sortimentu pocházela od firmy Squaw Mountain Gardens, USA.
Index Plantarum vydaný v roce 1979 uvádí 61 položek pěnišníků. Ty se dodnes z většiny nezachovaly. Pěnišníky a azalky v Japonské zahradě pocházejí vesměs z nákupů z období jejího budování (zahradní školky v Jeseníku), stejně tak další vřesovištní, především vřesy a vřesovce. Základem výsadeb na vřesovišti byl sortiment od německé firmy Beterams (1996). Velmi pěkný sortiment je v rodu Erica a Arctostaphyllos. Zejména vřesovce (Erica) jsou v trojských podmínkách v současné době perspektivnější, než dříve hojnější rod vřes (Calluna). To je opět připisováno klimatickým změnám. V Horní zahradě je i pěkná sbírka rodu Pieris, která doplňuje ostatní stálezelené dřeviny.
Vřesoviště po výsadbě v devadesátých letech
Oceněná expozice břečťanů na Floře Olomouc
V devadesátých letech při budování nových venkovních expozic byl získán a vysázen rozsáhlý sortiment listnatých dřevin. Za zmínku stojí sortiment šeříků, který jsme získali od Václava Jabůrka v roce 1994, kultivary zahradních ibišků (Hibiscus syriacus) jsme dovezli v roce 1995 (fy C. Esveld). Dále následovaly šácholany (Magnolia), které byly dovezeny v letech 1996–1998 (Otto Eisenhut, C. Esveld). Vysazené jsou především na Pivoňkové louce v Horní zahradě.
Kdoulovce a slivoně v Japonské zahradě, 2008
Japonské javory a další asijské dřeviny byly použité při výsadbách v Japonské zahradě v roce 1995 (fy C. Esveld). Výběr a dovoz zajišťoval Pavel Sekerka, výběr dřevin pro Japonskou zahradu řídila Kamila Skálová.
Jehličnany, především odrůdy druhů z čeledi Cupressaceae byly podstatnou součástí sbírek dřevin. Základ sbírky položil Petr Herynek. Původní zahradní školka jehličnanů tvoří kostru výsadeb dnešní Horní zahrady a Lesa. V devadesátých letech byla sbírka rozšířena dovozem jehličnanů z Holandska (hlavně odrůdy Chamaecyparis obtusa) a nákupem semen planých amerických borovic, především od firmy Carter Seeds (USA). Eduard Chvosta, který měl sbírku na starosti, se také specializoval na čarověníky, především borovic. V posledních několika letech, vlivem klimatických změn, je stále obtížnější v Troji pěstovat borovice s 5 jehlicemi ve svazečku. Proto se sortiment zaměřuje na jiné skupiny borovic či rody jehličnanů.
Významnou ucelenou sbírkou v polovině 80. let byla kolekce kultivarů minirůží – Rosa chinensis minima. Podle Indexu Plantarum vydaného v roce 1979 to byla dokonce nejpočetnější rodová kolekce s 83 odrůdami. Vedoucím sbírky byl Milan Nedvěd. Sbírka měla sloužit jako základ pro rozsáhlé rozárium plánované v jižní části areálu zahrady, které ale nebylo nikdy realizováno. Dnes je část této sbírky využita jako doplňková výsadba v Horní zahradě. Malé rozárium bylo vybudováno až v roce 2016 poblíž expozice kosatců v Horní zahradě. Pěstovány jsou zde především intenzivně vonné růže ze skupiny Parfuma od firmy Kordes, sadové a v posledních několika letech i záhonové růže českého šlechtění (např. Rosa 'Pohádka Máje'). V roce 2018 se rozárium stalo dalším zastavením Vonné stezky. Sortiment růží byl mírně doplněn a instalována zde byla vonná skulptura, která umožňuje přivonět k růžím i mimo období jejich květu.
Zahrada má ideální podmínky pro pěstování lesostepních dřevin, převážně pak teplomilných dubů (Quercus). Lze se setkat jak s domácími druhy jako je dub žlutavý (Quercus dalechampii) nebo dub cer (Q.cerris), tak i s cizokrajnými stálezelenými druhy či kříženci, jako např. Q. berberidifolia, Q. ×hispanica nebo Q. ×kewensis.
Listnaté dřeviny měl od roku 1994 na starosti Pavel Sekerka, jehličnaté dřeviny od svého nástupu do zahrady šéfzahradník Eduard Chvosta, který také řídil výsadby. Inventarizaci výsadeb dělal kolem roku 2010 Josef Souček. Na dokumentaci dřevin v zahradě se také podílí Petr Horáček, autor Encyklopedie listnatých stromů a keřů (Computer Press, 2007).
Od roku 2013 kurátor dřevin Tomáš Vencálek intenzivně rozvíjí sbírku hortenzií (Hydrangea). Jsou v ní zastoupeny všechny druhy hortenzií, které lze pěstovat celoročně venku. Postupně jsou doplňovány i jejich nižší taxonomické jednotky a odrůdy.
Hydrangea macrophylla u vstupu do Japonské zahrady
Plamének na plotě u správní budovy
Z popínavých dřevin jsou určitě zajímavé botanické plaménky (Clematis) soustředěné na plotní konstrukci pod skleníkem Fata Morgana. Sbírka je složena převážně z expedičních sběrů z Číny, ale najdou se zde i severoameričtí a evropští zástupci. Celkový počet dřevin v roce 2016 byl 3 468 taxonů, z toho je 2 595 dřevin trvale na venkovních expozicích. Popínavých dřevin bylo 216.