Německo
Poslední dny července 2023 byly ve znamení třídenní exkurze do Německa. Zázemí poskytla třem desítkám účastníků Střední škola zahradnická a zemědělská A. E. Komerse Děčín-Libverda, v jejímž internátě jsme byli ubytovaní. Ze všech koutů republiky jsme se sjeli ve čtvrtek 27.července. Odpoledne bylo věnováno prohlídce botanické zahrady, se kterou nás seznámili Jana Hlaváčová a Filip Kvasnička. Po prohlídce následoval společenský večer. V pátek a sobotu jsme se již pohybovali hromadně, autobusem. V pátek jsme navštívili zámek Zuschendorf, ve kterém právě probíhala výstava hortenzií, a odpoledne jsme si prohlédli park zámku Pillnitz. Sobota byla věnována prohlídce botanické zahrady v Drážďanech a komu zbyl čas, ten si prohlédl také přilehlý park Dresden Grossen Garten, ve kterém právě začínaly kvést první jiřinky zdejší bohaté kolekce.
Zámek Zuschendorf
Výstavou i zámeckým parkem nás provedl šéfzahradník Matthias Riedel. Během naší návštěvy probíhala výstava hortenzií v interiérech zámku i v zámeckém parku. Koncepce výstavy v parku byla symbolicky ukázat různé metody šlechtění – pomocí náhody či kouzel. Na výstavě zaujaly především novinky ve šlechtění – nádherně předpěstované rostliny z komerčních zahradních školek. Výstavní rostliny však, kvůli použití retardantů růstu, ne zcela odpovídají tomu, jak se budou po výsadbě chovat v zahradě. Novinkou pro mě byly odrůdy Hydrangea macrophylla s převisajícími větvemi.
Kromě vlastní výstavy jsme si prohlédli i stálou výstavu bonsají, matečnice, pěstební a zásobní skleníky. Většina rostlin, jejichž šlechtěním se zabývali v Sasku v druhé polovině 19. století, má východoasijský původ („saské okrasné rostliny východoasijského původu“ – kamélie, hortenzie, pěnišníky, indické azalky). Proto byl park rekonstruován v tzv. sasko-čínskému stylu. Cenné historické sbírky zahradních odrůd, vyšlechtěných především v Sasku, jsou nyní památkově chráněny a jsou součástí německé genové banky okrasných rostlin.
Ovocná oranžérie ve střepech byl název pro zakrslé ovocné stromy v krásných keramických nádobách
Zajímavá je kolekce zakrslých ovocných stromů, pěstovaných obdobně jako bonsaje. Ovocné dřeviny v nádobách se pěstovaly na evropských dvorech v 17. století. Plodící dřeviny bývaly umístěny na sváteční stůl ke konzumaci. Unikátní kolekce v současnosti zahrnuje více než 130 různých druhů ovoce, včetně jablek, hrušek, švestek, kdoulí, sladkých a višní, meruněk a broskví
.
Hortenzie
Sbírka hortenzií obsahuje 480 různých odrůd, je největší sbírkou v Německu. Jádrem kolekce je saské šlechtění, které je průběžně doplňováno o nové odrůdy. V termínu naší návštěvy probíhala na zámku i v exteriérech výstava hortenzií.
Kamélie
Kamélií zde pěstují 340 druhů a odrůd, ve sbírce jsou jak plané druhy, tak odrůdy. Základem jsou především odrůdy vyšlechtěné v Sasku, ve kterém má jejich pěstování dlouholetou tradici. Školka na jejich pěstování byla založená v Drážďanech v roce 1813 bratry Jacobem Friedrichem a Traugottem Leberechtem Seidelovými. Je považována za první specializovanou zahradní školku pro pěstování skleníkových okrasných rostlin v Německu. Dodávala kamélie do celé Evropy a proslavila tak saské zahradnictví.
Azalky
Kolekce obsahuje přes 360 různých odrůd a je je doplňována o nové saské odrůdy.
Indické azalky (hybridy Rhododenron simsii) byly spolu s kaméliemi a rododendrony jednou z nejvýznamnějších kultur okrasných rostlin drážďanské zahradní školky Seidel. Sasko, zejména pěstitelská oblast Lipska a Drážďan, bylo kdysi vedle belgického Gentu nejvýznamnější oblastí pro pěstování azalek v Evropě.
Pěnišníky
Ve sbírce je přes 220 historických odrůd pěnišníků/rododendronů. Sbírka je přidružena k německé genové bance rododendronů. Cílem sbírky je shromáždit a uchovat ucelenou sbírku historických kříženců saských rododendronů. Jádrem kolekce je první německá zimovzdorná řada velkokvětých odrůd od firmy T. J. Seidel (Hermann Seidel a jeho syn Rudolf Seidel) a také řada ze školky Hermann.
Břečťany
Více než 230 různých odrůd je možné prohlédnout ve výstavním skleníku. Břečťan lze vidět jako rostliny v květináčích, popínavé rostliny, bonsaje a jako stromy zapěstované v koruny s nekonečnou rozmanitostí velikostí, a tvarů listů a také zbarvení listů.
Zámek Pillnitz
Zámek Pillnitz sloužil jako rezidenční sídlo saských kurfiřtů a králů. Svým vzhledem je příkladem evropského stylu zvaného chinoiserie, který napodobuje čínské exteriéry a interiéry. Tento styl byl populární především ve druhé čtvrtině 18. století; měl ztělesňovat zidealizovaný čínský svět – velmi kultivovaný a civilizovaný.
V letech 2015–2019 začala celková rekonstrukce budov, včetně nové historické a muzejní expozice. Pillnitz se tak stal polyfunkčním centrem starého i nového umění, turistiky a rekreace.
Zahrada kolem zámku byla za držení saských kurfiřtů postupně značně rozšířena. Kolem roku 1723 vznikl velký zámecký park nad horním palácem. Roku 1778 byl park rozšířen o anglickou zahradu, roku 1790 o čínskou zahradu a ještě později o sbírku jehličnatých stromů. Dnes zahrnuje zámecký park šest různě koncipovaných zahrad o celkové rozloze 28 hektarů a prezentuje kolekci rostlin z celého světa. Mezi nimi je i nejstarší kamélie (Camellia japonica) v Evropě, která byla přivezena a zasazena v roce 1801. Park doplňují pavilóny a budovy jako např. Palmenhaus a oranžérie. Průvodce po zámeckých zahradách nám dělal pan Gräfe.
Botanická zahrada technické univerzity v Drážďanech
Botanická zahrada se nachází vedle největšího veřejného parku v Drážďanech – Großer Garten. Na ploše přes kolem 3,3 ha se pěstuje více než 10 000 druhů rostlin. Sbírky jsou uspořádány převážně geograficky, a to jak venkovní expozice, tak i výsadby ve třech sklenících. Působivá je expozice jednoletých rostlin.
Zahrada se zapojila také do ex situ ochrany. Za tímto účelem bylo vybráno 17 druhů, jejichž saské populace v posledních letech prudce poklesly. Rostlinný nebo semenný materiál z těchto kultur je pak určen k posílení divokých populací nebo k obnovením vyhynulých populací. Zahradou nás provázela její kurátorka, Barbara Ditsch.