Jdi na obsah Jdi na menu
 


Botanická zahrada v Bečově (1918–2020)

Bečovská botanická zahrada má svým zahradnickým vývojem i samotným  příběhem existence jen málo konkurentů nejen v rámci České republiky. 
Před 2. světovou válkou to byla jedna z nejvýznamnějších historických  sbírkových zahrad v Čechách zaměřená na skalničky, trvalky a dřeviny  následně zvaná Druhé Průhonice. Zahrada byla až do roku 1945 intenzivně  upravována, osazována a zvelebována. Po roce 1945 v souvislosti  s poválečnými změnami však byla zcela opuštěna, rozkradena, postupně  zdevastována a v podstatě nejen v zahradnickém oboru, ale i mezi obyvateli  regionu zcela zapomenuta. Přesně 60 let trval tento stav – až do roku 2005, kdy  se nezisková organizace 23/02 ZO ČSOP BERKUT pod vedením Jiřího  Šindeláře rozhodla o její záchranu.  A je to zajímavý příběh… 

becovska-botanicka-dnes--27-.jpg

Korunní rybník je dominantou Rybniční zahrady. Součástí je i stezka litorálem 
 
Panství Bečov nad Teplou vlastnila od počátku 19. století původně belgická  šlechtická rodina Beaufort-Spontin. Do roku 1916 to byl Bedřich (Friedrich)  Beaufort-Spontin (1843–1916). Po něm bečovské panství zdědil jeho jediný  syn Jindřich (Heinrich) (1880–1966). V době, kdy Bečov ještě vlastnil Bedřich, byl do vévodských služeb na místo zámeckého zahradníka přijat  Jan  (Johann) Koditek. To, že si vévoda Beaufort-Spontin vybral do svých  služeb právě jeho, nemohla být náhoda. V Bečově od 80. let 19. století  působil jako vrchní lesmistr Alois Umlauft, což byl starší bratr dvorního  ředitele císařských zahrad a parků ve Vídni Antona Umlaufta (1858–1919). Tento uznávaný odborník, pocházející z Rokytnice v Orlických horách,  byl předním zahradníkem v Rakousko-Uhersku, majícím přehled o mnoha  zkušených, ale i začínajících zahradnících. Hledal-li vévoda do svých  služeb zahradníka, mohl mu jeho vrchní lesník Alois Umlauft  prostřednictvím bratra Antona doporučit schopného adepta. To, že Jan  Koditek byl schopný zahradník, dokázal právě v Bečově nad Teplou.  Zprvu realizoval parkové úpravy a výsadby kolem bečovského zámku,  hradu a letního sídla Komtessvilly. Posléze založil v údolí na břehu řeky  Teplé rozsáhlé a moderní zahradnictví včetně expozičních tematických  skleníků s rostlinami přesunutými ze zámeckých skleníků.  Na zahradnictví a část zvanou Kleingarten navázal na místě obecních  pastvin na skalnaté stráni a kolem původně rybochovného rybníka v roce  1918 realizací botanické zahrady.  
Jedním z impulzů vzniku sbírkové zahrady byl i sňatek dědice bečovského  panství Jindřicha Beaufort-Spontin s Marií-Adelheid Silva–Tarouca  (1886–1945), což byla dcera Arnošta Emanuela Silva–Taroucy  
dobove-plany-jana-koditka--2-.jpg
Dobové plány Jana Koditka (plán Beaufortského alpina)
 
(1860–1936), vynikajícího dendrologa, zahradníka a zakladatele zámeckého  parku v Průhonicích. Právě průhonický park se stal inspirací bečovské  zahradě. Poté co hrabě Silva-Tarouca prodal průhonické panství státu,  se výraznou měrou podílel právě na budování Bečovské botanické zahrady  rozdělené na skleníkovou část v zahradnictví, Beaufortské alpinum, Rybniční  zahradu, Alpskou louku, sad i plochy pro lesnický výzkum. Původně měla  rozlohu 19 hektarů. Na projekční práce a přípravu pozemků navázal Jan  Koditek již od roku 1918 výsadbou rostlin, kdy bylo zprvu vysazeno 300  druhů po dvou až třech kusech. Spolu s ostatními zahradníky do roku 1931  v zahradě vysázeli 321 rostlinných rodů v 1 005 druzích. V letech 1925 a 1926  byl v zahradě velký stavební ruch. Bylo přesunuto přes 7 000 m3 různorodého  materiálu (například došlo k obnažení skalních výhozů). Z místního kamene  byly vystavěny cesty (délka přes 720 m) a terasy. Postupně vzniklo mnoho  sbírkových oddělení se slunečnými, polostinnými a stinnými polohami.  
Poslední rozsáhlejší stavební práce byly dokončeny v roce 1934. Týž rok Jan  Koditek dokončil rozdělení rostlin do skupin a vypracoval plán skutečného  stavu zahrady a zde vysázených rostlin, následně pravidelně aktualizovaný.  Posledním počinem, znamenající konec stavby botanické zahrady a vzdání  holdu jejímu tvůrci, bylo odhalení pamětní desky. Slavnost inicioval vévoda  Jindřich v roce 1935. Ve středu zahrady nechal vztyčit kámen a osadit jej  deskou s nápisem Obergärtner Johann Koditek hat diese anlange in den Jahren  1918–1935 nach seinen eigenen Plänen geschaffen – ve volném překladu  „Vrchní zahradník Jan Koditek vytvořil toto dílo v letech 1918–1935 podle  svých plánů“. Nebyla to však první slavnost pořádána k poctě zahradníka Jana  Koditka. Tři roky předtím, v roce 1932, inicioval vévoda oslavu Koditkova  zahradnického jubilea: 40 let zahradníkem a 25 let zahradníkem ve službách  hraběcí rodiny Beaufort-Spontin v Bečově. 
Porovnání doby introdukce na naše území ukázalo, že některé kultivary byly  pěstovány v Bečově dříve, než uvádí záznamy o introdukci na naše území  a převážně Matrika Dendrologické společnosti v Průhonicích – např. Picea  abies 'Merkii', Picea abies 'Nana', Picea abies 'Pumila', Picea abies  'Pygmaea', Thujopsis dolabrata 'Variegata', Tsuga canadensis 'Compacta',  Tsuga canadensis 'Pendula', Acer saccharinum 'Lutescens', Philadelphus  grandiflorus. Některé kultivary byly zavedeny současně např. Ulmus  carpinifolia 'Umbraculifera' nebo o několik let později např. Berberis  thunbergii 'Atropurpurea', Juniperus squamata 'Meyeri'. Při celkovém  pohledu na sortiment pěstovaných rostlin v Bečovské botanické zahradě je  
1.-ceska-bioferrata.jpg
1. česká bioferrata je prezentace saxikolních lišejníků  
 
zřejmá jejich bohatost a různorodost. Svědčí o příkladné péči, kterou těmto  rostlinám věnoval zahradník Jan Koditek. 
Od konce 2. světové války však byla zahrada bez jakékoliv údržby. V 50.  letech 20. století bylo zbořeno zámecké zahradnictví se skleníky (včetně  úhynu tropických a subtropických rostlin nedozírné hodnoty) a nahrazeno  průmyslovým areálem, který vlastně zamezil jakémukoliv přístupu do  zahrady. Sbírky i mobiliář se postupně rozkrádaly, Korunní rybník zanikl  a totéž se stalo i samotné zahradě, která byla zcela pohlcena sukcesním  porostem. Ze sbírek skalniček a keřového podrostu se téměř nic  nedochovalo, stromové patro značně chřadlo. 
Až nové tisíciletí přineslo snahu o záchranu takto jedinečného místa.  V roce 2005 byl připraven hrubý orientační záměr rekonstrukce zahrady.  Byly provedeny probírky náletových dřevin a započata realizace  technických prvků v podobě samotného zpřístupnění zahrady  a vybudování jednoduchého zázemí pro údržbu i návštěvníky. V prvních  letech obnovy zahrady byly práce zaměřeny především na samotné  vyčištění zahrady od náletů, popadaných stromů a invazních rostlin  a v podstatě nalezení místa odkud začít s rekonstrukcí. Podařilo se sehnat  unikátní kolekci plánů a fotografií z doby největší slávy a největšího  významu zahrady. Pak stačilo jen pod půlmetrovými nánosy spadaného  
becovska-botanicka-dnes--4-k.jpg
Vstupní část Bečovské botanické zahrady  
listí hledat původní sbírková oddělení, schodiště a cesty. Byl znovu objeven  i pomník zakladatele této zahrady. Obnoveny byly cesty, stezky a pěšiny pro  návštěvníky, sbírková oddělení a výsadbová místa pro kolekce rostlin,  instalovány lavičky a posezení, umělecky ztvárněné prvky, vybudovány  vyhlídky s posezením, odpočinkový altán s výukovým zázemím, oplocena  nejcennější část Bečovské botanické zahrady a obnoveny vodní prvky včetně  náhonu, Korunního rybníka a Mariiny studánky. Doplňován začal být i sad  starých krajových odrůd ovoce. Při realizaci obnovy je, vzhledem ke  konfiguraci terénu a zpřetrhaným urbanistickým vazbám (z Alpské louky  se staly rybářské sádky, ze zámeckého zahradnictví průmyslový areál Elektro,  v. d.), vysoký podíl ruční práce. 
Na Korunním rybníku je v letních měsících možnost koupání a relaxace  na dopolední a odpolední pláži. Nově také přibylo vybavení výukového centra  v podobě zastřešeného altánu s prezentační technikou. Malá, ale útulná je  i badatelna. Jako první v České republice byla vybudována bioferrata –  zajištěná skalní stezka k poznání vegetace skalních štěrbin a lišejníků, kterých  zde bylo určeno přes 40 druhů. V pobřežní části Korunního rybníka pak  vznikla navíc stezka mokřadem s rostlinami typickými pro Slavkovský les  a Tepelskou vrchovinu. Děti si mohou užívat v přírodním volnočasovém  areálu, sportovně založení návštěvníci pak mohou využít travnaté sportoviště.  
becovska-botanicka-dnes--7-.jpg
Korunní rybník s ostrůvkem a metasekvojí čínskou 
Po zakoupení vstupenky mají návštěvníci možnost buď samostatné volné  prohlídky s využitím tištěných materiálů a audioprůvodců, nebo v sezoně  komentovaných prohlídek. V zahradě se konají i další doprovodné akce v podobě koncertů, výstav a promítání. Ve školním roce je připraveno několik výukových modelů. První  srpnový víkend se koná v rámci činnosti ekocentra ekologický festival  Zázračná planeta Země.  
zazracna-planeta-zeme--1-.jpg  
Záběr z průběhu ekologického festivalu Zázračná planeta Země 

p2150861.jpg

Bývalé sádky poslouží jako záhony pro vodní rostliny v Bečovské botanické zahradě 
 
Od prosince 2019 jsou pronajaty bývalé rybí sádky (původně Alpská louka)  a připojeny k areálu botanické zahrady, s tím, že je díky tomu zajištěn další  možný přístup a příjezd do zahrady, rozvoj tábornických aktivit, parkování,  ale především realizace kolekce vodních a vlhkomilných rostlin. Nově se zde  rozvíjí i zoologické programy ve vazbě na vodní biotopy. 
Během následujících let bude využito regulace různých výšek hladin  k simulaci vhodných stanovištních podmínek pro různé vodní a vlhkomilné  rostliny. Ve spolupráci s AOPK ČR a případně dalšími institucemi bude část  sádek sloužit k uchování genofondu rostlin ze Slavkovského lesa a Tepelské  vrchoviny.  
Dne 5. února 2014 byla Bečovská botanická zahrada na Valné hromadě Unie  botanických zahrad České republiky v Brně jednomyslně přijata za jejího  řádného člena. V této velikosti je to jediná botanická zahrada v České  republice, která je plně financována ze zdrojů neziskové organizace. Ostatní  takto velké zahrady patří pod města, kraje, státní výzkumné ústavy či  univerzity. O to je zajištění jejího fungování náročnější a komplikovanější. Bečovská botanická zahrada nemá ani žádného velkého sponzora. Dílčí 

becovska-botanicka-dnes--5-k.jpgVstup do zahrady pod Korunním rybníkem 

projekty jsou spolufinancovány ze strany Karlovarského kraje, ÚVR  ČSOP, SFŽP a MAS Kraj živých vod. Zaměstnanecká místa vznikají za  podpory MPSV a ÚP. Bečovská botanická zahrada reprezentovala  Karlovarský kraj v celostátní soutěži Má vlast Cestami proměn a získala  titul Nekrásnější proměna České republiky 2013. Znovuobnovitel  botanické zahrady Jiří Šindelář v Ceny – dík českým mecenášům  a dobrodincům zvítězil mezi více než 300 nominovanými v celostátním  kole a je tak držitelem Grand prix 2014. V září 2014 Památková komora  České republiky udělila Jiřímu Šindelářovi cenu poroty za příkladnou  památkovou péči o Bečovskou botanickou zahradu. V roce 2016 obdržela  zahrada také ocenění Srdce pro region. 
Zahrada se nyní pyšní především vzrostlými jehličnatými a listnatými  stromy, které pocházejí z doby zakládání zahrady. Unikátní výšky přes 20  m dosahuje sloupovitý smrk Picea abies 'Rothenhaus' a výšku 36 m  douglaska tisolistá s obvodem kmene 340 cm, která byla vysazena v roce  1918. O něco menší je modřín Kaempferův (Larix kaempferi), který je  vysoký 28 m s obvodem kmene 224 cm, vysazený v roce 1923. Další  jehličnatá dřevina tsuga kanadská (Tsuga canadensis) je vysoká 23 m  s obvodem kmene 263 cm, která byla vysazena v roce 1923. Mezi unikáty  zahrady patří korkovník amurský (Phelodendron amurense), který byl  vysazen na příkrém svahu alpina v roce 1923.
 
korkovnik-pana-koditka.jpg
Strom hrdina České republiky pro rok 2006 
 
Jedná se o tzv. Korkovník pana  Koditka, který obdržel titul Strom hrdina České republiky pro rok 2006. Mezi  další zajímavé dřeviny patří bříza papírová (Betula papyrifera) s výškou 25 m  a s obvodem kmene 197 cm, javor stříbrný (Acer saccharinum) s výškou 23 m  a obvodem kmene 290 cm vysazený v roce 1918 a zmarličník japonský  (Cercidiphyllum japonicum), který je vysoký 20 m, s obvodem kmene 114 cm.  Na příkrém svahu roste také pnoucí aktinidie význačná (Actinidia arguta).  
Postupně jsou dosazovány nové rostliny jak historického sortimentu, tak  i rostliny nově introdukované. Sortiment se daří rozšiřovat díky podpoře od  ostatních botanických zahrad (BZ Teplice, Dendrologická zahrada Průhonice,  VUKOZ Průhonice, Arboretum Kostelec nad Černými lesy, Průhonická  botanická zahrada Chotobuz, BZ Malešice apod.). Důležitým partnerem jsou  zahradě i jednotliví sběratelé a pěstitelé a základní organizace Českého  zahrádkářského svazu. Zahradě se postupně navrací její původní význam.  Ovšem cesta k plné funkčnosti a obnově zahrady je ještě dlouhá. 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář