Poradní sbor Unie – vznik UBZ ČR
V roce 1956 se v Bratislavě konal Sjezd odborných a vědeckých pracovníků botanických zahrad. Sešlo se na něm 20 pracovníků ze 7 institucí. Na konferenci „První pracovní setkání botanických zahrad ČSSR“ v Liberci v roce 1964 byla založena komise, která měla být řídícím orgánem budoucí organizace botanických zahrad Československa. V roce 1968 vzniká Komise pro botanické zahrady u Kolegia speciální biologie ČSAV, které předsedal Jaroslav Hofman z průhonické botanické zahrady. Práce komise se zúčastnilo 17 botanických zahrad z 31 registrovaných. Postupem doby se ukázalo, že práce komise pod ČSAV nebylo nejšťastnějším řešením, protože bylo nutné řešit i otázky technické, pěstební a kulturně-výchovné, což zaměření Kolegia speciální biologie neumožňovalo. Proto v roce 1971 vzniká Poradní sbor pro botanické zahrady Ministerstva kultury ČSR (první ustavující schůze byla až v prosinci 1973). Protože na Slovensku obdobný orgán nebyl ustanoven, od roku 1981 se zasedání českého poradního sboru zúčastnili i slovenští kolegové.
Poradní sbor koordinoval spolupráci mezi botanickými zahradami, orgány státní správy, školami a dalšími organizacemi. Organizoval pravidelné konference, školení pro mladé pracovníky, výstavy. V posledních letech činnosti se střídaly konference věnované středním školám a výuce s konferencemi věnovanými především záchově genofondu a další činnosti zahrad. V rámci poradního sboru pracovaly komise zaměřené na různé aspekty činnosti zahrad – komise pro vzorovou evidenci, středoškolské a vysokoškolské zahrady, ekonomické normativy apod. Poradnímu sboru předsedal Jaroslav Hofman (1973–1980), Josef Vyskočil (1982–1990) a Milan Blažek (1990–1997). V roce 1990 měl 12 členů; kromě zástupců vlastních zahrad byli ve sboru také zástupci státní ochrany přírody a ministerstva. Činnost poradního sboru ukončilo Ministerstvo životního prostředí v roce 1997.
Konference botanických zahrad se konaly víceméně pravidelně každý rok od roku 1964. První konference se věnovaly především organizačním otázkám, první odborná konference byla v roce 1969 na téma Problematika evidence rostlinného materiálu v botanických zahradách. V sedmdesátých letech se konferencí účastnilo okolo 60 různých institucí, z nichž botanické zahrady tvořily přibližně polovinu. Přehled konferencí i jednotlivých přednášek podává Zpravodaj botanických zahrad 1990/40. Od roku 1967 začal vycházet Zpravodaj botanických zahrad. Botanické zahrady se pravidelně účastnily výstav, ať již samostatně, či skupinově. První velká společná výstava byla na Floře Olomouc v roce 1983. Botanické zahrady měly své zastoupení i na Všeobecné československé výstavě v Praze v roce 1991.
Vznik Unie botanických zahrad ČR
Dne 16. února 2005 byla na ustavující Valné hromadě ve VÚKOZ Průhonice založena Unie botanických zahrad České republiky jakožto občanské sdružení osob a institucí reprezentujících botanické zahrady, arboreta a významné botanické sbírky. Na valné hromadě byl schválen návrh stanov a provedena volba orgánů Unie. Dne 13. dubna 2005 byla Unie zaregistrována Ministerstvem vnitra. Jejím sídlem je Botanická zahrada hlavního města Prahy. Prvním prezidentem unie byl zvolen Oldřich Vacek, následovala Věra Bidlová, Magdaléna Chytrá a Pavel Sekerka.
V době založení byly definovány cíle a poslání UBZ ČR:
- Společně postupuje při ochraně obecných i specifických zájmů botanických zahrad
- Připravuje podklady a stanoviska k legislativním opatřením a jiným opatřením státních orgánů, které se dotýkají působnosti příslušných botanických zahrad
- Připravuje podklady a stanoviska botanických zahrad při koncipování širších strategií a programů péče o životní prostředí, ochrany přírody, biodiversity a genofondu planých a pěstovaných rostlin orgány státní
- správy, orgány místní samosprávy, vědeckými institucemi
- Zastupuje botanické zahrady na mezinárodním odborném fóru v případech, kdy je třeba vyjádřit společné stanovisko. Zpřístupňuje všem českým botanickým zahradám informace z mezinárodní
- spolupráce botanických zahrad a organizací působících v ochraně přírody
- Iniciuje, podporuje a koordinuje vznik a dodržování pěstitelských programů botanických zahrad České republiky a účast těchto zahrad na obdobných mezinárodních programech
- Metodicky pomáhá k sestavení a uskutečnění účinných programů výchovy a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých, obstarává přitom záležitosti, které je účelné zařídit společně, například v ediční činnosti
- Spolupracuje se vzdělávacími institucemi při zadávání a řešení odborných a vědeckých prací. Pečuje o odborný růst pracovníků botanických zahrad a vzájemnou informovanost, vytváří společný informační fond botanických zahrad
- Podporuje využití věcného a lidského potenciálu botanických zahrad pro vědecké poznání a výzkum a koordinuje faktickou účast na konkrétních programech, podporuje využití získaných výsledků v praxi
- Napomáhá řešení provozních a technických problémů rozvoje botanických zahrad, včetně společného obstarávání záležitostí provozního a technického charakteru v případech, na nichž se členové Unie dohodnou
V roce 2009 měla Unie botanických zahrad ČR 30 členů, v roce 2012 31 členů, v roce 2015 to bylo 35 členů. V současné době má 37 členů.
Unie pořádá pravidelná setkání, v zimě valnou hromadu a v létě Botanické družení. Její členové se pravidelně účastní letní Flory Olomouc. V Evropském konsorciu botanických zahrad Unii zastupoval a činnosti konsorcia se účastnil Petr Hanzelka a od roku 2019 Vlastik Rybka.
Během své činnosti uspořádala UBZ následující konference či semináře:
2005 Introdukce a genetické zdroje rostlin, BZ v novém tisíciletí
2007 Botanický systém a evidence rostlin v botanických zahradách 2013 Genofondy rostlin v zahradní tvorbě
2015 Moderní informační technologie v botanických zahradách
2016 Zvláště chráněné druhy rostlin v kultuře
2017 Botanické zahrady a invaze
2018 Otázky ex situ záchovy genofondu v botanických zahradách
2019 Praktické otázky správy sbírek
2022 Voda v zahradách
2023 Sbírky
Program pro evidenci rostlin, který má webové rozhraní Florius.cz, začal vznikat konce roku 2005 v Botanické zahradě hlavního města Prahy jako náhrada za zastaralý původní systém Evident. Základem struktury databáze se stala modifikovaná struktura ITF – International Transfer Format, který navrhla na konci 90. let BGCI (Jackson 1998). O nový evidenční systém projevila zájem Unie botanických zahrad České republiky a proto byl Florius dále vyvíjen tak, aby umožňoval připojení dalších uživatelů. Program vznikl na základě knihovního systému Clavius, jehož výhodou je ověřená koncepce provozovaná řadu let v knihovnictví ČR. Během roku 2007 se do programu zapojily další botanické zahrady. Na konci roku 2007 jich bylo celkem 11, dnes má zakoupenou licenci 20 zahrad. Na semináři Zvláště chráněné druhy rostlin v kultuře padl návrh na vytvoření pracovní skupiny pro genofondy v rámci UBZ ČR. Členové pracovní skupiny se poprvé sešli 24. června 2016 ke „svatojánskému jednání“ právě v nově postavené provozní budově Průhonické botanické zahrady. Skupina zasedá pravidelně dvakrát ročně.
Zakládající členové Skupiny pro genofond na exkurzi v Průhonické botanické zahradě, 2016
V roce 2019 vzniká Redakční rada Unie botanických zahrad. Začali jsme vydávat informační Botanický občasník, především zásluhou Jany Zavřelové z botanické zahrady Hamzovy léčebny Luže-Košumberk. Ta také připravila Facebook a nové webové stránky. Výsledkem její práce je i toto číslo Zpravodaje botanických zahrad.
Článek byl připraven na základě textů publikovaných v letech 2018 a 2019 v časopise Zahradnictví
Autor: Pavel Sekerka