Unie botanických zahrad ČR

Počet účastníků: 19 

Program jednání:

1. Připomenutí nadcházejících událostí UBZ ČR
2. Zákonné ukotvení a ochrana sbírek
3. Financování sbírek
4. Koniklec jarní alpínský (přednáška Ludmily Harčarikové)
5. Další směřování Genofondové skupiny
6. Zájmové rostliny
7. Exkurze do Německa
8. Výjimky pro sběr
9. Další setkání Genofondové skupiny

1. Připomenutí nadcházejících událostí UBZ ČR (Pavel Sekerka)

Občasník
Prosíme o zasílání informací do Občasníku. Je také možné poslat seznam adres pracovníků, kteří by chtěli Občasník dostávat, tajemnici (anna.prochazkova@natur.cuni.cz).
Konference
Termín by měl být podzimní, listopadový. Téma: Sbírky a expozice botanických zahrad. Konference bude tentokrát dvoudenní, pozvaní budou i Slováci. Ideální by to bylo v Brně – musíme ověřit, jestli by to šlo. Prosíme zástupce zahrad, aby přemýšleli nad případným příspěvkem. Příspěvky mohou následně vyjít také formou článku ve Zpravodaji.

Národní sbírky
13. června bude schůzka v Průhonicích (se stanem a ohništěm). Probereme pravidla, podle kterých budou sbírky fungovat, připravíme tiskovou zprávu a začneme sbírky propagovat.

Exkurze a Družení
Cena exkurze do Drážďan a přesný program ještě neznáme, připravuje Eda Chvosta. Družení letos nebude.

Metodiky
Účastníci setkání dostali po jednom výtisku publikací Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně chudých substrátů a Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně bohatých substrátů, které jsou výsledkem řešení výzkumného projektu č. Th04030115 „Metodologie ex situ konzervace lokálních populací ohrožených druhů rostlin v měnících se klimatických podmínkách“ programu EPSILON Technologické agentury ČR.
 
2. Zákonné ukotvení a ochrana sbírek
Sbírky v tuto chvíli nemají žádnou ochranu. Pokud kurátor o sbírku nemá zájem, může ji zrušit. Zákon o botanických zahradách se asi v nejbližší době prosadit nepodaří. Zajímavá by mohla být rámcová smlouva mezi zahradami a AOPK. Bylo by dobré, aby existoval závazek (i bez financí), který by chránil cenné sbírky před náhodným zrušením. Sbírky se bohužel v praxi opravdu ruší, zejména s koncem grantu, na který jsou navázané. Bylo by možné připravit také smlouvu o spolupráci na ex situ ochraně.

3. Financování sbírek

Již je možné získat peníze na ex situ ochranu včelníku rakouského, zvonovce liliolistého a stulíku nejmenšího, ale nepokryje to náklady. K rozšiřování ex situ programů by byly potřeba investiční peníze na expozice. Dříve k tomu sloužil program Státního fondu životního prostředí – třeba by se dal obnovit. Na dotace z Operačního programu Životní prostředí zahrady nedosáhnou. Zejména malé zahrady nemají na financování ex situ programů prostředky.
Tomáš Peš: V Plzeňské zahradě funguje systém dvojího vstupného. Návštěvníci mají možnost koupit si o 5 Kč dražší lístek (zaokrouhlený do hezkého čísla, což je motivující). Těch 5 Kč pak jde na in situ ochranu druhů. Zahrada se může sama rozhodnout, na jaký projekt peníze pošle. Žádost o zřízení sbírky podávala zahrada na základně příkladu Lešné (Roman Horský), kde tento systém také funguje. Sbírky mají také v Ostravě. Žádost je nutné podat zřizovateli. V Plzni běží sbírek hned několik: na různých místech v zahradě mají kasičky na různé konkrétní projekty a také běží sbírka přímo na provoz zahrady. O principu fungování sbírek může Tomáš Peš napsat článek pro Zpravodaj. Vyúčtování sbírky na více projektů je složitější, peníze se dělí na procenta. Přímo v zahradě jsou tři projekty financované ze sbírky, platily se tím například skla pro pařeniště a pemza.
Jan Ponert: Malé BZ nemají takovou návštěvnost jako ty velké nebo kombinované se zoo, takže u nich sbírky nemusejí mít takový efekt.
Vlastik Rybka: Trojská zahrada teď vydala známky s místní květenou. Výtěžek jde na ochranu genofondu. Lidé mají o takové věci velký zájem. Také se dají najít sponzoři. Malým zahradám se nemusí podařit těmito způsoby peníze zajistit. Troja nabízí pomoc zajímavým projektům z malých zahrad – je možno se domluvit.
Tomáš Peš: V Plzni se výborně prodávají trička, plátěné tašky a zástěry  s ochranářskou tématikou. Výtěžek jde na projekty.

4. Koniklec jarní alpínský (přednáška Ludmily Harčarikové)

1. nález – 1827, Wimmer a Grabowski, Obří důl, Čertova zahrádka. Populace jsou sledované (na severní stěně horolezecky).
80. léta – posilování populací, výsadby, docházelo k výkyvům, přerůstání.
Konec 90. let – kontrola a úprava substrátu. Ukázalo se, že důležitější než substrát je mikroklima lokality.
Rok 2000 – pokusy s výsevy přímo na stanoviště (jestli nebudou lepší, než výsadba). Rostliny klíčily, ale později často odumíraly. Něco se chytlo, něco ne. Došlo k rekonstrukci skalní plošiny, odstraňoval se vývrat.
Rok 2005 – výsadby. Je těžké najít místo vhodné pro výsadbu, které není plné jiných chráněných rostlin.
Od roku 1996 jsou pěstované matečnice v zahradě (ex situ). Nemají rády kyselé prostředí.
Banka semen Krkonoš – obsahuje kolem 90 druhů. Horské druhy potřebují stratifikaci.

 Testy klíčivosti
 Pulsatilla vernalis var. alpinestris (koniklec jarní alpínský)
– potřebuje tmu, v mrazáku při -18 °C si uchová dobrou klíčivost (83 %) i po 10 letech
 Pulsatilla alpina var. alba (koniklec alpínský bílý)
– roste v různých sedlech, karech a na horských loukách, zatím je celkem v pořádku – lépe klíčí po 1 týdnu navlhčení, 2 měsících střídavých teplot a následném klíčení při 20 °C. Potřebuje stratifikaci, světlo u něj nehraje roli. V mrazáku klíčivost klesla, ale pořád byla dobrá
 Pulsatilla patens (koniklec otevřený) – lépe klíčí ve tmě
 
Jak na zmrazení
Sbírají se plně zralá semena (u konikleců když se postaví chlupy) a nechají se uschnout na vzduchu. Očistí se. Testy klíčivosti se dělají v Petriho miskách na filtračním papíru s destilovanou vodou. Je lepší nepoužívat desinfekci, mohl by to být pro rostliny problém. Ke stratifikaci je možno použít lednici, je dobré vyzkoušet klíčení ve tmě. Semena se suší 1 měsíc v exsikátoru na 95 %. Skladují se v igelitovém pytlíku na zip se silikagelem při -18 °C. Menší množství semen na retesty je dobré dát do pytlíčků zvlášť.
Tomáš Peš: Pro okamžitý výsev je lepší trhat semena za zelena, pak mají všechny druhy konikleců perfektní klíčivost. P. vernalis potřebuje hrabanku nebo houby pro orchideje, zřejmě je mykorhizní. Sběr semen za zelena funguje dobře pro celou čeleď Ranunculaceae. Výjimkou je Anemone narcissiflora.
Jan Ponert: V současnosti probíhá výzkum ektomykorhizy u konikleců. P. patens nejspíše sdílí houby s borovicí.
Tomáš Peš: Mám rostliny ze semen od Vlastika, bylo by zajímavé zjistit třeba cytometrem, jestli je mezi nimi P. pratensis var. albida.
Ludmila Harčariková: ČSOP teď vydalo publikaci o koniklecích.

5. Další směřování Genofondové skupiny (Vlastik Rybka)

Co se týče postupu rozdělování rostlin do zahrad, mohli bychom zkusit opačný přístup, než jak věci děláme dosud. Zmapovali bychom použitelné plochy v zahradách a vytvořili jejich seznam. Když bychom potřebovali umístit rostlinu, mohli bychom se podívat, ve které zahradě jsou vhodné podmínky.

Úkol na příští setkání:
Podívat se na ekologické niky přítomné v zahradách (plochy, které by bylo možné vyčlenit pro záchranné programy: písčina, vápencová skalka. Rozmyslet, co by která zahrada potřebovala za informace, co kdo od skupiny očekává a čím by kdo mohl přispět.
Skupina přibírá členy z dalších zahrad, rozjíždí se. Potřebujeme zjistit, jak můžeme dál pomáhat. Bude dobré dbát na intenzivnější výměnu informací, např. jak nejlépe pěstovat rostliny. Rezervy máme v prezentaci aktivit. Mohlo by být více informací přímo u expozic, případně možnost fundraisingu.
Miroslav Srba: Byla zmíněna cytometrie. K podobným účelům by se dalo použít také AFLP. Je trochu dražší, cca nízké stovky Kč na vzorek (cytometrie se pohybuje v desítkách Kč na vzorek). V Olomouci se dělalo AFLP na evropských tučnicích a hodně to pomohlo poznání mikrospecií. Je to zastaralá metoda, ale je to jednoduché, levné a funkční.
Petr Vít: U AFLP může být problém s optimalizací. Tím se to může dost prodražit.
Pavel Sekerka: Bylo by dobré sepsat pro Zpravodaj článek s přehledem metod,  zhodnotit jejich vhodnost pro výzkum a finanční stránku.
Johana Hanzlíčková a Jan Ponert: Bylo by zajímavé sepsat přehled vědeckých otázek, které máme, a rozeslat je na univerzity.
Vlastik Rybka: Rostliny, které se vrací na lokality, by bylo dobré testovat, jestli třeba nemají virózy atd. (Asi se to nikde nedělá.)
Miroslav Srba: V tomto ohledu jsou výhodnější výsevy než výsadby. Výsevy jsou lepší i z pohledu genetiky – mohou přežít rostliny s potenciálem pro dané místo.
Vlastik Rybka: Nevýhodou výsevů je, že nejsou tak efektivní a nebývá k dispozici dostatečně velké množství semen. Jinak by byly výsevy dobré.
Tomáš Peš: Rostlina by ex situ měla strávit co nejkratší dobu. P. patens je ale mnoho generací jen v kultuře. Mělo by se zjistit, co vlastně na lokality vracíme. Také je dobré mít herbář pro srovnání – je to dobrá praxe. V kultuře také rostliny často vypadají úplně jinak. Vlastik Rybka: Je dobré snažit se v kultuře napodobit podmínky lokalit, aby se nepodpořila jiná selekce. Ale zase některé druhy je lepší množit v květináčích, aby to nesežrali plži.
Pavel Sekerka: Když je rostlin na lokalitě málo (např. Adenophora), není možné herbářovat.
 
6. Zájmové rostliny

Sorbus sudetica
Jakou může mít lokalitu exemplář z BZ Liberec?
Ludmila Harčariková: musí to být česká strana Krkonoš. Je víc možností, odkud přesně může být.
Tomáš Peš: Liberecký klon je skoro v každé BZ, protože dobře klíčí.

Adenophora liliifolia
Plzeň se zbaví jedné populace, aby se nekřížily – hledá se nový majitel. V Průhonicích rostliny žijí, ale nebudou mít semena. Každá populace by měla být ve více zahradách, aby byla záloha. Letos dostanou semena z Babinských luk do Teplic a BZ PřF UK získá Karlické údolí.

Dianthus arenarius

Je slušně pokrytý. Po několika letech by se měla přesbírat semena (platí obecně u všech krátkověkých rostlin) a obohacovat genofond sbírky.

 Dracocephalum austriacum
Vesměs pokryto, velké populace jsou rozmístěny v zahradách. V BZ PřF UK jsou loňská semena. Budou nová semena z přírody.

Gladiolus palustris
Populace z Velenky prosperuje dobře, BZ Praha Troja nabízí rostliny i semena do dalších zahrad. Měla by se odebrat semena z populace v Důbravě.

Minuartia smejkalii
Nic nového.

Nuphar pumila
Šumavská populace je v Brně a v Ostravě, už ne v Třeboni. Pláničský rybník je v Průhonicích. Doupě je v Troji a bude v Bečově. Liberec si vezme nejspíš pláničskou populaci, to je nejohroženější lokalita (Pavel Sekerka poskytne rostliny, nutné je získat souhlas Jihočeského kraje).

Pulsatilla patens
Bečovská, Teplická a Průhonická zahrada dostane nažky. Populace jsou slušně pokryté. Ještě je potřeba umístit rostliny z Hradčanských stěn (ideálně jinam než do Trojské BZ). Líšnická populace – proběhlo navracení rostlin na lokalitu. Po 100 letech byla P. patens vrácena do Prahy, druhá lokalita byla vytvořena v Českém krasu. 

Angelica palustris
V kultuře rostliny udržujeme, v přírodě je to už horší – vše je hned sežrané. Prodávají se měděné plechy, které se dávají kolem rostlin místo granulí. Mají je v Mnichově a vypadá to, že jim to funguje. Dalo by se zkusit odvést pozornost ještě chutnějšími rostlinami.

Potamogeton praelongus
Ukončený záchranný program. Tomáš Peš potřebuje velké množství rdestu jako kryt pro potěr vzácného karase. Dalo by se to skloubit. Má prostor na 2 druhy, např. P. praelongus a P. nodosus. Je obecně výhodné kombinovat ochranu vzácných ryb a vodních rostlin. AOPK bude dál podporovat udržování tkáňové kultury.

Gentianella
V Plzni už hořečky nevyrostly, v jiných zahradách nejsou. V Bayreuthu je pěstují dlouhodobě, mají metodiku.

Ornithogalum pyrenaicum
Ještě asi nikde není. Byl by o něj zájem? Dobře se šíří (mravenci), takže nejde pěstovat víc lokalit pohromadě.

Scilla
S. magnomoravica se nedá pěstovat v nádobách. S. rara – les Purkrabka není chráněný, napadl ho kůrovec, vytěžili ho a lokalita je pryč. Jana Navrátilová má na několik ladoněk výjimku. Ladoňky Scilly se kříží, takže je lepší mít jen jednu. Pokud je jich víc, neměly by se množit semeny. Jsou těžší na pěstování, protože jsou to lužní druhy.

 Antennaria dioica
Petr Vít má vytipované lokality, které by bylo dobré zálohovat. V Plzni rostou dobře, Chce ještě někdo? VÚKOZ a BZ PřF UK dostanou rostliny z lokality Karlické údolí. KRNAP má semena, klíčivost je dobrá, stačí na ně lednice.

Daphne cneorum
Možná se chystá záchranný program. Je ve VÚKOZ a v Plzni. Část populací bychom mohli dostat do zahrad.

Taraxacum
Zámečník udělal inventarizaci, nabízí nažky vzácných druhů. Šly by po 2–3 na zahradu. Je potřeba zabránit šíření nažek. Dají se pěstovat v maltovníku, který se uzavře na období plodu. V Třeboni dělají pytlíčky na jednotlivé květy. Je to náročnější, ale dají se pak přesévat. Ostrava si nějakou populaci vezme, Třeboň se bude věnovat jihočeským, Plzeň má též zájem a v Troji už je ca 20 druhů.

Další rostliny

Lenka Reiterová z Podyjí nabízí k řešení druhy Pulsatilla grandis a Mercurialis ovata – případně do Brna.
Urtica kioviensis – je těžká na pěstování, ale v několika zahradách ji držíme.
Clematis integrifolia – Jana Navrátilová má výjimku, ale rostliny na jediné lokalitě neplodí.

7. Exkurze do Německa

Vlastik Rybka: Nepojedeme se podívat na know-how do některé německé zahrady? 1–2 auta by se naplnila.
Tomáš Peš: V Postupimi nemají nic velkého. Nejhezčí je teď asi Frankfurt, mají dobrého zahradníka a krásné expozice, ale je to 6 hodin jízdy. V Regensburgu je expozice ohrožených druhů Bavorska, ale nemají velké zásobní plochy. V Berlíně mají slušné pařeniště, v Mnichově je hezká expozice se všivcem žezlovitým. Chystáme se do Bayreuthu, tak to tam obhlédneme.

8. Výjimky pro sběr
Bude potřeba znovu rozeslat odkazy na tabulky. Troja má nově výjimku pro Prahu na 90–100 druhů rostlin.

9. Další setkání Genofondové skupiny

Podzimní setkání Skupiny pro genofondy se uskuteční 22. září 2023 v návštěvnickém centru Dendrologické zahrady, VÚKOZ, Průhonice. Začneme v 10 hodin prohlídkou sbírky (českých) jeřábů, vlastní jednání bude od 11 hodin.
Zapsala: Anna Procházková

Příloha
Antennaria dioica – návrhy na lokality pro ex situ kultivaci

CHKO Český kras, Karlické údolí  (Tomáš Tichý) 
Pokud by měly botanické zahrady zájem, nabízím populaci kociánku z Karlického údolí, která je speciální v tom, že se vyskytuje v převážně vápencovém Českém krasu, a to přechodu mezi diabasem a křemencem. Asi 200 rostlin, které jsou ohroženy jednak malou velikostí, a pak poškozením muflony. Lokalitu znám jen pár let, takže nedokážu dodat údaje o dlouhodobém vývoji početnosti.
Pak je v Českém krasu několik lokalit, kde již došlo k vymizení kociánku během posledních 20 let (kdy mám vlastní údaje) nebo jsou populace extrémně malé, zbývají pouze jednotky rostlin. Je otázka, zda má smysl řešit tyhle zbytkové populace.

NP Podyjí — mezi Lukovem a Čížovem (Lenka Reiterová)
Ochrana kociánku je výborný nápad, jeho záchranné kultivace rozhodně podporuji. U populace v NP Podyjí bych považovala za velmi vhodné pořídit zálohu. Výskyt kociánku v posledních 20 letech rozhodně klesá, na některých lokalitách je posledních několik jedinců, na dalších známých ještě v 90. letech jej opakovaně marně hledám. Ohroženější jsou lokality v západněji situované skupině mezi Lukovem a Čížovem (viz Nálezová databáze ochrany přírody, NDOP). Jsme připraveni případně i otestovat možnost posílení populací či návratu na lokality, kde nedávno vymizel, k tomu by ovšem bylo nutné posoudit, zda nedošlo ke změně biotopu, která je s přežíváním kociánku neslučitelná (pravděpodobné je např. zvyšování zápoje dřevin).

CHKO Blanský les (Petr Lepší)
Na tuto otázku je těžké odpovědět. Ten druh ustupuje dlouhodobě, lokality mizí a občas či spíše vzácně se objeví nové (asi spíše tím, že se najdou, než že by vyrostly nové kytky, ale to nevím) Z Blanského lesa neznám žádnou dlouhodobou lokalitu, vše postupně zarůstá. Všechny jsou aktuálně ohrožené vymřením. Vybavím si z Blanského lesa 2–3. Ze zbylých JC to nebude o moc lepší. Čili pokud by byl zájem mít genotyp z Blanského lesa, tak je nejvyšší čas ho sebrat. A jestli má smysl tenhle druh, to moc nevím. Řekl bych, že by se našly jiné a vhodnější druhy.

RP Olomoucko NPP Za Hrnčířkou (Vícovská horka) a PR Malý Kosíř (Lenka Reiterová)
Myslím, že je to dobrý druh na výběr, jeho populace alespoň v našem regionu totiž v poslední době dost řídnou, na některých lokalitách se mi kociánek v posledních dvou rocích ani nepodařilo najít. Historicky bylo na Olomoucku desítky lokalit a teď máme v naši části RP pouze 4–6 recentních lokalit z toho několik ve Vojenském újezdu Březina.
Za Olomoucko jih bych u nás navrhovala lokality NPP Za Hrnčířkou (část Vícovská horka), a PR Malý Kosíř.

CHKO Slavkovský les a okolí (Přemek Tájek)
Kociánek u nás na západě taky opravdu dost mizí, jde o jeden z druhu, který by podle mě měl být ve vyhlášce jako SO. Početnějších lokalit je u nás opravdu jen pár:
NPP Křížky – tam snad zálohování potřeba nebude, možná by ale pár kytek za záchranu genofondu mohlo stát za to v PP Dominova skalka. Oproti tomu za velmi ohrožené (ale specifické a velké – a tedy vhodné ke kultivaci) považuji populace v Doupovských horách (na vymytých vršcích čedičových kopců)
Strážný vrch, Humnický vrch a možná ještě Ryžovna (Krušné hory)
Vše je v NDOPu.
Ostatní populace jsou malé, příp. jsem tam řadu let nebyl a dost možná tam ani nic už neroste.

CHKO Žďárské vrchy/Vysočina – (J. Komárek)
V rámci Vysočiny patří tento druh k výrazně mizejícím druhům a populace jsou vesměs tvořené několika málo jedinci. Jediné trochu větší populace, které jsem v nedávné době ověřil, se nacházejí na Třebíčsku u obce Trnava (49.2466700N, 15.9387147 E; 49.2572447N, 15.9413431E), viz také nálezy v NDOPu ID: 46713525 a 46711455. Jak ale vypadají po období odumírání borovic, to nevím.
Mimo náš region bych upozornil na jednu poměrně ohroženou lokalitu u obce Ondratice na  Prostějovsku (49.3562908N, 17.0677992E), kde je známá jedna z nejpočetnějších populací v širokém okolí a nachází se na okraji aktivní pískovny. Zde bych asi mohl doporučit populaci zazálohovat.