Jdi na obsah Jdi na menu
 


2023-09-22, Dendrologická zahrada VÚKOZ

Zasedání pracovní skupiny pro genofondy v botanických zahradách
zápis z jednání Dendrologická zahrada VÚKOZ, Průhonice, 22. 9. 2023
 

Počet účastníků: 20


Program jednání:

  1. Dění v UBZ
  2. Finance pro ex situ ochranu rostlin
  3. Nabídka lokací pro ochranu
  4. Ohrožené lokality
  5. Prodej chráněných rostlin a regionální směsi
  6. Rostlinolékařské pasy a kontroly
  7. Stav a nabídka rostlin k ex situ pěstování
  8. Novinky z AOPK
  9. Leták o ex situ projektech
  10. Další setkání


1. Dění v UBZ

Konference
Letošní konference 14. listopadu od 9:00 v sídle nadace Partnerství, Údolní 33, Brno. Tématem jsou sbírky a expozice botanických zahrad. Zúčastní se jí i kolegové ze Slovenska. Stále je možné přihlašovat příspěvky.


Národní sbírky
Informace o sbírkách poslala zatím jen asi polovina zahrad, prosíme o doplnění.

 

Invazní rostliny
Akční plán nyní obsahuje pasáž, ve které jsou botanické zahrady označeny jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů šíření invazních rostlin. Věta o seřazení způsobu šíření podle významu, ze které údajný velký význam botanických zahrad v šíření invazí vyplývá, neměla v konečném znění akčního plánu být. Uváděné příklady invazí způsobených botanickými

Pozitivní seznamy
Seznamy se zatím týkají živočichů, ale rostliny by mohly přijít později také na řadu. V některých evropských regionech už byly pozitivní seznamy zavedeny – např. v Katalánii se smí chovat jen 22 druhů domácích zvířat. V barcelonské zoo se proto ruší chovy. Naše ministerstva chtějí spíše lepší dodržování seznamů negativních. Nina Nováková za KDU připravuje konferenci proti pozitivním seznamům – vidí právní problém v tom, že zákon by obecně měl zakazovat, ne povolovat.


2. Finance pro ex situ ochranu rostlin
Rostliny jako kulturní dědictví: Žádost o zařazení některých sbírek do seznamu kulturního dědictví neprošla. Odpověď je negativní, a to přesto, že argumenty proti nejsou dobré.
Státní fond životního prostředí ČR: Neuvolní peníz na ochranu, protože k tomu údajně není kompetentní.
Ministerstvo životního prostředí: Podporu ex situ ochrany a zákon o botanických zahradách dostali na starost Libor Ambrozek a Michal Servus.
 

3. Nabídka lokací pro ochranu


Průhonice
                - Písčina – připravuje se, část bude hotová již letos.
                - Vodní nádrže – šel by tam třeba leknín bílý z Polabí (u Týnce je pěkná populace).
                - Pískovcová skalka – staví se pro koniklec, bude možné tam umístit další vápnomilné druhy z pískovců.
                - Luční porosty

Teplice
                - Vápencová skalka
                - Skalka České středohoří
                - Stinná stráň

 

Zoo Ostrava
                - Vodní nádrže
                - Vápencová skalka – Plzeň nabízí rostliny ze Štramberka, Poa crassipes.


4. Ohrožené lokality
V Polabí v lokalitě Týnec bývaly hojné Hottonia a Hydrocharis. Ještě v roce 2019 tam byly krásné populace, mnoho druhů. Pak proběhla revitalizace od společnosti ENVICONS, součástí které bylo i brutální odbagrování břehu. Výsledkem revitalizace je prakticky úplné zničení lokality, rostliny jsou pryč (Hottonia: 1 trs, Hydrocharis zcela nezvěstná). Když se revitalizace dělá přes ministerstvo zemědělství, tak do toho AOPK nemá šanci zasáhnout. Hydrocharis ještě roste v počtu několika rostlin mezi Kolínem a Přeloučí.
V rybníčku u Hořan, ve kterém roste Groenlandia, kolísá voda.


5. Prodej chráněných rostlin a regionální směsi
V Hradci roste Nymphoides peltata v nádrži vedle nějakých hal. Je možné, že ho tam někdo vysadil. Lidé bohužel často sází do přírody rostliny, které k nám druhově patří, ale jsou zahraničního původu (nebo i úplně cizokrajné).


Pro revitalizace by bylo dobré nabízet rostliny z našich lokalit, aby se to nekupovalo v OBI. Dělá to tatranská BZ, má to ze zákona povolené. Prodej chráněných druhů funguje v Rakousku a na Havaji. Na našich zahrádkách hned vedle rezervace jsou často Hvozdíky z hobby marketu. Firma Phytesia prodává naše (moravské) Cypripedium, ale většina obchodů prodává hybridy s americkými druhy. Pro lidi je jednodušší koupit rostliny v obchodě, než si vyřizovat výjimku na sběr lokalitních. Zároveň často nechápou, že nemohou vysazovat rostliny v extravilánu.
 

V ČR byly ustanoveny 3 regiony pro regionální směsi. Do biotopů se dávají podivné luční směsi, prodávají se rostliny označené Flora Bohemica (tak je označená třeba i ruj). Semenáři bohužel většinou pěstují v Číně, případně v Holandsku.
 

Ještě existují nekontaminovaná místa. Semena odjinud se nesmí označovat jako krajová směs. Možností koupit dobrou směs je málo. Se sudetskou směsí byl problém kvůli pokříženým rostlinám. Nemá to finanční podporu. Některé rostliny se nevyplatí pěstovat a doplňují se zahraničními. Existuje magistrátem podporovaná pražská travní směs. V Třeboni lidé vysévají pálavskou směs na louky, ale je to o trochu lepší, než když se tam sejí americké rostliny. L. Harčariková našla na lokalitě uměle vysazenou rostlinu Linnaea borealis.
 

Když se sbírají semena z louky, tak to musí sesbírat ten kupující, aby to nebyl problém s ÚKZÚZ.
 

6. Rostlinolékařské pasy a kontroly
Je dobré alespoň pár pasů ročně vydat a mít dokumentaci pro kontrolu. V Brně ÚKZÚZ postupně přestal kontrolovat přítomnost škůdců v zahradě a soustředí se na kontrolu dokladů. Je problém dodržovat karanténu, protože všechny prostory zahrady spolu komunikují. Zahrada by měla mít nárok na 2 kontroly škůdců za rok. Rostlinolékařský pas by zahrady měly získat i při získání rostliny od AOPK. V případě zakoupení rostlin v hobby marketu by zaměstnanec zahrady měl správně na místě nahlásit, že je profesionál, a pas také získat.
 

Stav a nabídka rostlin k ex situ pěstování
Jana Navrátilová má leknín bílý z jižní Moravy. Ten plánuje někomu předat a pěstovat ten třeboňský. Nabízí míčovku (Pilularia).
 

Tomáš Peš nabízí ostružiníky a jesenické rostliny. K mání je Dianthus carthusianorum, Carlina, Plantago atrata subsp. sudetica, Hieracium silesiacum, Helictochloa, Carex atrata, Laserpitium, Hedysarum. Na sběr všech rostlin bylo povolení a je možné je předávat dál. U výjimek je důležité, aby u nich bylo napsáno, že je rostliny možné šířit. Dá se rozdat potomstvo, ale původní rostlina ne.
 

V BZ Ostrava v tuto chvíli pěstují tyto z genofondových seznamů: Dracocephalum austriacum, Nymphaea alba, Nuphar pumila, Mentha pulegium, Potamogeton praelongus. Dále také druh Aldrovanda vesiculosa.
 

V Bečově mají stulík malý z Troje a celkem jim roste. Troja poskytla peníze. Na Dubském rybníce již úplně zmizel, ač ho tam dříve bylo plno. Až budou rybáři rybník vypouštět, bude příležitost odebrat sediment. Pět rostlin stulíku z Průhonic je v Liberci. Šumavský stulík je v Brně a v Ostravě. V Třeboni mají třeboňskou populaci. V Průhonicích roste stulík slušně pod vodou, nadvodní části něco žere (nejspíš dvoukřídlí).
V Bečově je dále dobře rostoucí Pulsatilla patens. Získali také kociánek dvoudomý z Křížků. Populace na Křížkách se hodně zmenšila, je to tam pošlapané. Kociánek je dále v Třeboni a v Plzni (tam ale jen jedno pohlaví).

Nově je v kultuře Ajuga pyramidalis, a to v Troje a v Bečově.


7. Novinky z AOPK
AOPK pravděpodobně dostane grant z programu LIFE na 10 let. Financuje to ze 60 % EU a ze 40 % stát. Vznikne díky tomu řada záchranných programů podle nové koncepce schválené na jaře. Bude se to týkat více méně vlajkových druhů. Nemají zatím dobrovolníky a budou potřebovat pomoc se zpracováním programů (nemají odborníky na konkrétní druhy). Budou finance na péči o dané druhy.
 

8. Leták o ex situ projektech
Budeme potřebovat dokončit text. Johana Hanzlíčková zařídí peníze, ale musí to být do konce února.


5. Další setkání
Další setkání Genofondové skupiny proběhne na jaře v Troji. Na podzim se bude konat ve Vrchlabí. Valná hromada UBZ se bude konat v lednu na půdě ČZU, družení proběhne v Kostelci (čili též pořádá ČZU).


Zapsala: Anna Procházková