Krejčí
Ing. Naděžda KrejčíČestný člen Unie od roku 2023
Narodila jsem se 14.listopadu. 1955 v Olomouci jako nejmladší ze 4 dětí. Už na základní škole jsem začala navštěvovat dramatický kroužek na LŠU v Olomouci a divadlo se stalo mojí velkou láskou. Po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci jsem začala studovat na Vysoké škole zemědělské v Brně, obor fytotechnický. Během studia jsem se vdala a narodila se mi dcera Martina. I přes tyto komplikace jsem studium dokončila promocí v roce 1979. Ihned po škole jsem nastoupila do tehdejšího Parku kultury a oddechu v Olomouci. Mojí pracovní náplní byla péče o zeleň, která tehdy pod tuto organizaci spadala. Rozhodnutím Městského úřadu v Olomouci byly zelené plochy v rámci delimitace předány Floře Olomouc , včetně zaměstnanců. A tak jsem se v roce 1981 ocitla na výstavišti zcela náhodou, ale jak se ukázalo, bylo to pro mě osudové rozhodnutí, neboť jsem zde nakonec strávila 36 let. Nejdříve jsem začala pracovat jako zahradnice v botanické zahradě a pod vedením Ing. Slimaříka jsem se učila poznávat rostliny, jejich nároky na pěstování. Po nějaké době jsem byla přesunuta na pozici zahradního technika na úseku veřejné zeleně. To už byla více organizační práce, kontrolovala jsem a přebírala práce prováděné jednotlivci i organizacemi. Postupně veřejnou zeleň v Olomouci přebraly technické služby a tak jsem začala pracovat jako technik na zahradnickém úseku. Při každé změně svého postavení jsem se musela učit nové věci. Hlavně při výstavách Flora Olomouc jsem se potkávala s vynikajícími lidmi – zahradními architekty, zahradníky a od nich jsem získávala nové poznatky a zkušenosti. Nakonec jsem byla jmenována vedoucí zahradnického úseku, pod který spadaly olomoucké parky, skleníky, botanická zahrada a rozárium. V této funkci jsem zažila i obrovskou devastaci parků a rozária po povodních i silnému orkánu, kdy bylo zničeno téměř 200 vzrostlých stromů. Tehdy jsem si uvědomila, jak moc obyvatelé Olomouce parky milují, neboť se rozjela finanční sbírka na obnovu parků. Podílela jsem se na rekonstrukci původní Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech. Hlavně kácení starých stromů bylo pro nás velmi emotivní záležitostí. V té době bylo Výstaviště Flora Olomouc již akciovou společností. Další velmi náročnou akcí byla i rekonstrukce chátrajícího rozária. Naše společnost byla jedním ze zakládajících členů Unie botanický zahrad a já jsem byla pověřena účastí na všech jejích akcích. Získala jsem zde mnoho nových poznatků a na pravidelných Druženích poznávala pro mě nová pracoviště. Poznatky a zkušenosti jsem se snažila uplatnit i v naší společnosti. Po odchodu do důchodu jsem pracovala jako průvodkyně na zámku ve Velkých Losinách a Čechách pod Kosířem, dělala jsem vychovatelku ve školní družině a jeden rok jsem učila na základní škole. Dnes mám už 3 dospělé děti, užívám si důchodu a s láskou i nostalgií vzpomínám na roky prožité uprostřed zeleně, na setkání se zajímavými lidmi z oboru a jsem vděčná, že jsem měla tak báječnou práci.