Roudná
Ing. Milena Roudná, CSc.
Milena Roudná roz. Horáková se narodila v Jičíně, její dědeček byl v sousedních Popovicích řídícím učitelem. Díky profesi otce – lesního inženýra, pobývala M. Roudná i v jiných krajích, nicméně na Jičínsku vyrůstala u prarodičů. Rodnému kraji věnovala několik publikací, připravuje přednášky a zapojuje se do činností na zachování kulturního a přírodního dědictví Českého ráje. Z publikací, které jsou regionu věnovány a jejichž je autorkou, můžeme jmenovat Za památnými stromy Mnichovohradišťska, Památné stromy Jičínska či Studánky Českého ráje. Pobývá často na chalupě u Turnova.
Po ukončení Jedenáctileté střední školy, dnešního Lepařova gymnázia v Jičíně, pokračovala studiem Fakulty lesnické ČVUT, začleněné později do Vysoké školy zemědělské.
Po škole nastoupila do Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a krátce poté (v roce 1964) do nově vzniklé Botanické zahrady ČSAV. Podílela se na inventarizaci dřevin Průhonického parku, kterou vedl významný dendrolog a tehdejší ředitel zahrady Pravdomil Svoboda, studiem podkladové literatury a sestavením shromážděných podkladů. Podrobněji se zaměřila na rod Picea (na toto téma obhájila kandidátskou práci, jež vyšla následně v nakladatelství Academia v řadě o matematicko-přírodních vědách). V roce 1968 byla Botanická zahrada sloučena s Botanickým ústavem a paní Milena tak přechází do nově vzniklé organizace. V Botanickém ústavu se zabývá dendrologií, ochranou přírody a environmentální výchovou. Patří k průkopníkům popularizace vědy - botaniky, dendrologie a životního prostředí u nás. Díky jazykovým znalostem (angličtina, španělština, francouzština, němčina, ruština) se podílela také na programech ústavu pro zahraniční odborníky. Účastnila se řady zahraničních cest, mimo jiné do Indie, Mexika, Alžírska a na Kubu, ráda cestuje dodnes.
Po dvě volební období byla vědeckým tajemníkem ústavu. Ale hlavně je spojena s Průhonickým parkem, který sedm let vedla.
V roce 1985, při příležitosti stého výročí založení, vydává nakladatelství Academia publikaci Park Průhonice, nejlépe zpracovaného průvodce s přehledem historického vývoje i současnosti zámku a parku v Průhonicích.
Začátkem devadesátých let, kdy Akademii věd hrozil zánik a výrazně se snížil její rozpočet, vedla jednání o zařazení Průhonického parku na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví. Především na ústředí UNESCO v Paříži v lednu roku 1993 a následně na příslušných státních institucích – Ministerstvu kultury, Presidiu Akademie věd a Československé komisí pro UNESCO.
V roce 1993 z Botanického ústavu odchází na Ministerstvo životního prostředí, kde pracuje na odboru mezinárodních vztahů. Její pracovní náplní byla spolupráce s mezinárodními organizacemi a úmluvami, zastupování ČR na mezinárodních jednáních. Byla členkou meziresortních komisí a kontaktní osobou (National Focal Point) pro Program OSN pro životní prostředí a pro Úmluvu o biologické rozmanitosti. Od roku 2002 se stává národním koordinátorkou mezinárodních projektů zaměřených na biologickou rozmanitost a biologickou bezpečnost, tj. bezpečné zacházení s geneticky modifikovanými organismy, pod patronací Programu OSN pro životní prostředí UNEP, s finančním zajištěním Globálním fondem životního prostředí GEF. Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství organizuje mezinárodní semináře v rámci Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů FAO pro státy střední a východní Evropy a střední Asie. S oběma ministerstvy externě spolupracuje dodnes.
Je autorkou řady publikací, především článků ve sbornících, studií týkajících se biologické rozmanitosti a bezpečnosti, mezinárodních smluv a obecně životního prostředí. Pro botanické zahrady jsou důležité dvě publikace, jichž je spoluautorkou, které jsou prvními metodickými publikacemi týkající se činnosti botanických zahrad v ČR:
Dobrý J. a Hoffmeisterová R., Kůs E., Roudná M. (2006): Úloha botanických a zoologických zahrad při ochraně a reintrodukci ohrožených druhů. Ministerstvo životního prostředí, Praha, ISBN 80-7212-440-4, 32 pp.
Roudná M., Hanzelka P. (2006): Botanické zahrady České republiky. Historie, význam a přínos k plnění mezinárodních závazků. Ministerstvo životního prostředí, Praha, ISBN 80-7212-441-2, 64 pp.
Své jazykové schopnosti uplatnila také v časopise Živa, pro který připravovala anglické anotace článků. Pro Ústav vědecko-technických informací pro zemědělství a lesnictví a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti zpracovávala anotace ze zahraniční odborné literatury.
Je aktivní členkou řady spolků jako Českého svazu vědeckotechnických společností a do ní začleněného Českého spolku pro péči o životní prostředí a České lesnické společnosti, dále spolku Dendrologická.cz a Paměti Českého ráje a Podještědí.
Od roku 2023 je také čestnou členkou Unie botanických zahrad ČR. Jsme rádi, že i přes svůj pokročilý věk je stále aktivní a účastní se našich akcí.
Pavel Sekerka podle podkladů Mileny Roudné